28.11.2004

Restaurace " Selský dvůr " - Biskoupky

Naší skupině " Proč ne " se dostalo velké cti a přijali jsme nabídku zahrát si v Biskoupkách k uctění svátku muzikantů se skupinami zvučných jmen jako je: ÚŽAS spol. s h. r. om, BRZDAŘI, Místní spolek hudebníků v čele s panem Fialou a dalšími členy různých skupin. Začátek byl určen na čtrnáctou hodinou odpolední, kdy se celý sál zaplnil hudebníky a nejen amatérskými. Mezi hosty jsme mohli spatřit například i členy České Filharmonie a další hudebníky z hudebních konzervatoří. Naše nervozita byla za těchto okolností tedy skutečně na místě. Jelikož byla tato akce podmíněna svátečním šatem, domluvili jsme se na černé košili a různobarevných kravatách. Jako první zahrála skupina ÜŽAS s humorným programem v délce jedné hodiny. " Proč ne " nastoupilo jako druhá skupina. Po krátkém přezvučení nás Petr uvedl slovy: děkujeme panu Biskoupkovi za pozvání na toto posezení... Načež spadl úsměv ze rtu panu Fialovi s neoficiální přezdívkou Biskoupek, který je majitel restaurace a zároveň organizátor celé akce. Sálem zazněl smích. Nechápajícího Petra polil studený pot, když musel čelit kárajícímu pohledu z očí do očí panu Fialovi, který stál sice před Petrem, ale zhruba o půl metru níže. Petr, aby zachránil pro nás nepříjemnou situaci, otočil se směrem za bicí a se svým dlouhým roztřeseným ukazováčkem, namířeným na v tu chvíli skoro neviditelného Mildu, vrhnul ohněm spalující pohled slovy: To mi řekl Milda, že to mám takhle říci !!! Pan Fiala to samozřejmě vzal s humorem a mohli jsme tedy začít hrát. A aby toho nebylo málo, zapotili jsme se znovu s druhou písní od skupiny Olympic, když nám přestalo hrát Skadovo kombo. Po omluvě a přezvučení jsme zdárně dokončili naší produkci a uvolnili místo na jevišti další z následně účinkujících skupin. Závěr tohoto nedělního odpoledne končily mažoretky v podání místních hudebníků a všech hráčů na dechové nástroje za doprovodu basy, akordeonů a bicích, za kterými se pyšnil pan Fiala. Kolem šesté hodiny jsme hrdě a s dobrým pocitem opouštěli Biskoupky....


04.09.2004

Konec prázdnin - Kvaň

Tak to byl opravdu podařený, nejen bigbeatový večer, který splnil všechna naše očekávání. Celou tuhle akci jsme pečlivě naplánovali a podpořili spoustou plakátů, které jsme naplácali snad na každou reklamní plochu. S velkou radostí jsme pak přihlíželi, že se tato ne pouze naše snaha neminula svým účinkem. Letní parket byl našlapaný až k pokladně a ze tmy se nořili stále další a další diváci. Celý chovatelský areál byl v jednom kole a nejvíc hostinský, který se za pípou zdatně otáčel. Proč ne.... se dostalo na řadu kolem půl desáté a po krátkém přezvučení následovala rock and rollová sprška šedesátých let za mohutné podpory diváků z hlediště. Po následné hodině a půl hraní nastoupila skupina" Dakl", která dovedla celou akci do samotného konce. Nesmím ještě opomenout vítanou účast Policie, která se snažila dohlížet na rozdováděné fanoušky a která pomáhala s usměrňováním odjíždějících hostů tohoto nezapomenutelného večera..... Jo na Kvaňi to žije....


21.08.2004

Kocábecký Woodstock

Je tu opět konec prázdnin a když konec, tak jak jinak než Kocábecký Woodstock. To byla akce, která se nesmazatelně zapsala nejen do naší paměti, ale hlavně do deštěm rozmáčeného povrchu záskalského parkoviště, který tak připomínal doby legendárního rozbahněného festivalu ze šedesátých let. Proč ne.... přijalo pozvánku na tuto každoroční palbu, která byla i letos trochu vylepšená a to nejen o mazlavé blátíčko na roztančených botách všech rozjařených diváků. Kamiónové pódium dostalo zcela nový obleček, který se fintil v záři reflektorů pestrými barvami, za kterým do rytmu poskakovala ve tmě rozzuřená 15 Kw. elektrocentrála, která krmila zvukařův aparát slušnou šťávou. Vše bylo připraveno a mohlo se pařit. Proč ne.... nastupovalo asi kolem půlnoci. Když jsme se konečně dostali na řadu a ladili kytary, ozvalo se ze tmy od kláves podivným hlasem : já nemám adapter !!! V ten okamžik se nás zmocnil slovy neuchopitelný pocit, z kterého jsme v zápětí rychle vystřízlivěli. Ten Vůl si snad zapomněl adapter ve zkušebně? ozvalo se směrem od bicích. Na to se ozval Petr slovy: máš ho ve zkušebně na stole, já jsem ho tam viděl !!! A tak, jako snad každý rok následovala rychlostní zkouška do naší zkušebny pro zapomenutý adapter. My prostě nemůžeme přijet někam normálně.... Ale i přes to dopadlo vše v naprosté pohodě a myslím, že takový to konec prázdnin ani lepší být nemohl.... Tak opět příští rok....


07.08.2004

Proč ne.... & SO 3 - Kvaň

Dlouho očekávaný bigbeatový večer, který se nezdařil podle našich představ. Do našeho sólového kytaristy zabloudila nějaká divná choroba, která se ho zuby nehty snažila skolit, což se jí i z části podařilo. Během předběžného domlouvání celé akce s Michalem " Pištou " přišla velice nepříjemná SMS od našeho sólového maroda Skaldy: Jeto v pr.... !!! Ta bestie se do něj zavrtala s takovou vášní, že se ze z našeho sólového maroda Skaldy stal rázem sólový pacient v nemocničním zařízení, který měl místo kytary v rukou napíchané hadičky s kapačkami. A tak místo hraní na kvaňském pódiu bruslil zbytek naší skupiny v návlekách po chodbách příbramské nemocnice. Doufáme, že se nám to letos povede a na Kvani pořádně zapaříme..... ?


22.05.2004

Berounský rodinný pivovar

Dostali jsme nabídku od naší spřátelené hudební formace " Druhý břeh " do berounského pivovaru na hudební večer. Neváhali jsme, naložili harampádí na Hrochův vozík a hurá do Berouna. Cestou jsme skoro za jízdy naložili Petra a z důvodu časové tísně Tomáš šlapal na plyn tak silně, že jsme cítili, jak se poletující vozík při rychlosti kolem 140 km/h pomalu odlepuje od asfaltu dálnice na kterou se zhruba po každých pěti minutách vracel a znovu ji opouštěl. Po příletu a chvilce bloudění nás pocestný dovedl do dvora, který vypadal poněkud strašidelně. Váhali jsme, jestli jsme na správném místě. Mezi válečnými auty nesměle vykukoval malý rodinný pivovárek, který se krčil ve stínu nějaké samohybné houfnice s předválečné doby. Tak jsme tady, proplulo nesměle autem a následovalo nebojácné ticho. Uvnitř už bylo vše téměř připraveno, stačilo jen naladit a hrát. Kolem deváté hodiny jsme začali hrát a střídali jsme se s " Druhým břehem " asi do půlnoci. Pro nedostatek hostů, kteří asi zapomněli jsme se kolem jedné hodiny ranní rozloučili s Berounem a odfrčeli domů. Tak snad příště.....


14.05.2004

Kvaň - narozeniny " Johnniho Walkera " alias Josefa Procházky

"Proč ne...." dostalo pozvánku na oslavu narozenin Petrova kamaráda Johnniho. Pro dopravu našeho harampádí jsme zvolili nadstandardní velkoobjemový vozík, který nám zapůjčila naše spřátelená hudební skupina "ÚŽAS ". Po následném organizovaném chaosu při nakládání jsme konečně vyrazili. Když nás vozík konečně dostrkal na místo, čekalo nás prima překvápko v podobě vojenského stanu se suprovou akustikou. Než jsme stačili vystoupit z auta, Petr zavelel: Jdu to vomrknout a vzápětí ho spolk stan. Podle pohybující se boule na střeše stanu jsme z venku sledovali, kde se přesně Petr pohybuje. Když nám Petra stan opět vyplivl ven, byl už zlehka v náladě. Je to v pohodě! řekl Petr a nahrnul naše bedny dovnitř. Kdo zapojí mixák, ozvalo se ze stanu. No kdo ? přece Franta, který se s naprostou jistotou ujal mixu. A výsledek ? přestaly hrát mikrofony ! Klídek, řekl Franta a přepojil asi deset tisíc kabelů. Tak vidíš , už to zase hraje. Pak už jen zbývalo posadit Mildu za bicí, které byly pro nedostatek místa přesunuty do stanové chodbičky. Kolem deváté hodiny jsme třískli do strun a pařilo se asi do jedné hodiny ranní. Dali jsme si s Johnnim posledního prcka, což už asi Johnni nevěděl a vyrazili jsme k domovu. Myslím si, že to byla dobrá akce.


07.05.2004

Ohrazenice - U Pstruha

Konečná verze & Proč ne.... Restaurace " U pstruha" Po delší odmlce jsme si opět zařádili v naší, až po strop natřískané hospodě. Úvodem večera provázela hosty nová vycházející formace s názvem " Konečná verze", která si připravila slušný repertoár. Hrálo se od country až po současné muzikálové kousky. "Proč ne...." se dostalo k mikrofonu asi kolem jedenácté hodiny. Po menších zvukových úpravách a ladění nástrojů, prosvištěla mezi diváky první přetržená struna, která nezvládla Petrovu nezkrotnou touhu po hraní. Po pár minutkách už zněly klávesové party prvního songu, za kterým následovala Rock And Rollová sprcha, chrlící jeden kus za druhým. Ani diváci nezůstali pozadu. Parket byl plný až k baru, za kterým se otáčel hostinský v marné snaze splnit všechna přání rozjařených hostů. Kolem půlnoci nás potěšil místní Starosta, který si pro diváky připravil proslov v anglickém jazyce (přízvuk Fernet Stock) , za který sklidil velký potlesk. Po malé pauze na dotankování nezbytných tekutin se zábava opět rozjela do plných otáček. Kolem půl druhé ranní zazněl poslední kus, při kterém Milda ( bubeník zvaný "Hroch" ) rozezněl své činely natolik, že mu paličky létaly po celém sále. Zcela unavení jsme se rozloučili s posledními hosty, zamávali jsme přes okna neodbytné policejní hlídce a pak už jen zbývalo uklidit aparát, zhasnout a spát....


06.03.2004

Restaurace Slavoj - Osek

Jeden z mála večerů , který se nám nevydařil podle našich představ.Měli jsme možnost zahrát si v restauraci" Slavoj " se spřátelenou kapelou " Druhý břeh ". Už cesta do Oseku byla velmi zajimavá.Po dlouhém dohadování o to,kdo bude řídit a kolika auty pojedeme,to dopadlo tak,že jsme nakonec vyzkoušeli nosnost Skaldova Citroënu.Chudák auto.Narvali jsme do něj naše harampádí až po střechu,co se nevešlo do kufru,to jsme vezli na nohou. Cestou jsme se pak museli střídat v nadechování,abychom se vůbec vešli a nevylomili dveře.Po příjezdu a nazvučování jsme začali hrát až po osmé hodině. Hostů moc nepřišlo a tak se nám nehrálo zrovna nejlíp.Někteří jen koukali,jiní tancovali a zbylí diváci stáli venku na ulici a šmírovali do sálu.Možná,že tam přimrzli.Do závěru večera nás dovedl "Druhý břeh" a kolem jedné hodiny ranní kytary utichly.


        




07.02.2004

Bigbeatový večer " Ohrazenice - U pstruha "

Další, opravdu vydařený bigbeatový večer, na který se dlouho nezapomene. Pivo teklo proudem, hostinský nestačil, pro velký nápor hostů roznášet a do toho všeho duněla sálem muzika od " Beatles, Katapultu, Rolling Stones, Olympic, Kabátu " atd. Na jevišti se střídali " Proč ne....", hostující " Druhý břeh " a závěrem večera zaznělo pár kusů od dívčí skupiny " Konečná verze ". První nastupující skupina " Proč ne...." udeřila do strun asi kolem půl deváté a po odehrané hodině jsme přivítali hostující skupinu " Druhý břeh ". Po sérii ploužáků se začal slušně naplňovat taneční parket a zůstal zaplněn až do úplného závěru večera. " Proč ne.... " končilo, pro zdravotní problémy sólového kytaristy, asi kolem jedenácté hodiny. Do úplného konce včera provázela hosty skupina " Druhý břeh", která po velmi vyčerpávajícím hudebním maratonu a pár přetržených strunách končila asi kolem jedné hodiny ranní. Vyčerpaný a zcela ohluchlý chudák hostinský vyprovodil poslední, ještě z části žijící hosty a šlo se dom.


      




23.12.03

Předvánoční koncert " Ohrazenice - U Pstruha "

Zasněžená vesnička, poletující sníh a vánoční atmosféru podtrhující vůně jehličí a příjemný praskot v kamnech naší malé hospůdky. Měli jsme příležitost rozloučit se s rokem 2003 opravdu netradičním způsobem a když vánoce, tak jak jinak, než vánoční tématikou. " Proč ne.... " zpívalo pod taktovkou mladé, čistě dívčí hudební skupiny se zvučným názvem " Konečná verze " vánoční koledy za doprovodu dvou kytar a flétny. Tento asi hodinový program sklidil ohromný úspěch, z kterého jsme měli samozřejmě velikou radost. Po tomto programu a malé přestávce následovala volná zábava ve stylu šedesátých let v podání " Proč ne.... ". Tento večer, který jsme zakončili kolem druhé hodiny ranní, byl opravdu krásný a doufáme, že nejen pro nás.


15.11.2003

Ohrazenice "U Pstruha"

Po delší odmlce jsme opět hráli v naší malé,přestavěné a vylepšené hospůdce "U pstruha".Celý večer byl předznamenán menším počtem hostů,kteří se ze začátku nějak natvářili,ale v druhé polovině našeho hraní začali pařit.A ne ledajak.Kromě decentně vyhlížejících tanečních páru,bylo možno spatřit na parketu i pár borců s gumovou maskou nějaké čarodějnice. Závěr večera se zvrhnul v boj o zápis do knihy rekordů v dosažených promile v krvi.O pořádek a správný směr odjíždějících výherců zmíněného rekordu se starala Policie,která neodbytně a v pravidelných intervalech kroužila kolem vesnice jako nenasytný sup.


30.8.2003

Kvaň

Měli jsme vystupovat v Kvaňi. Bohužel tahle akce visela takřka na vlásku, který se posléze přetrhl. K naší smůle se do našeho plánovaného vystoupení na letním pódiu pod širákem vloudilo pár brutálně vyhlížejících mraků, které nás na svojí hrozbu nenechaly dlouho čekat. Začalo pršet a hromy do toho. Druhá účinkující kapela z Prahy se otočila a odjela domů. Po Michalově rozhodnutí (místní hostinský a organizátor celé akce) se celá akce zrušila. Doufáme, že budeme mít ještě možnost a do Kvaně se vrátíme


23.8.2003

Komárovský Woodstock

Každoroční fesťák na konci prázdnin. Už po několikáté jsme vystupovali na woodstocku, který byl letos trochu jiný. Pódium se zvětšilo na formát kamiónového návěsu, zvětšil se i zvukařův aparát a přibylo i pár nových účinkujících kapel. Po našem příjezdu následovala taková naše malá estráda. Když jsme šli, ještě před hrou, na malé občerstvení, tak se Petr zmínil o našich aparátech naložených v autech a říká: teď, kdyby nám to někdo ukladl? vždyť tam mám jen kombo. Říkáš kombo? Ozval se Franta, který ho měl naložit do auta. Petře jdi zatím napřed a já si ještě něco zařídím! Petr nechápal. Asi deset minut před vystoupením následovala rychlostní zkouška Skaldova auta do naší zkušebny pro Petrovo zapomenuté kombo. Po příjezdu nás přivítal asi hodinový výpadek proudu a hned za ním další překvapení v podobě výpadků zvuku asi poloviny celého aparátu. Diváky to však neodradilo a setrvali až do úplného závěru večera.


2.8.2003

Bigbeatový večer v Kvani

Další z povedených večerů. Byli jsme pozváni na Kvaň, kde jsme měli vystupovat se skupinou "Druhý břeh". tento večer byl předznamenán menší úpravou našich společných plakátů, na kterých přibyl krom našich názvů ještě krásný černý paragraf. Po příjezdu na Kvaň nás čekalo příjemné překvapení v podobě suprového pódia, které tam vyrostlo asi za jeden večer. Hrát se začalo úderem 21.00 hodiny. "Druhý břeh" to rozjel, začaly se zvedat první tanečnice a pařilo se. Ve 22.00 hodin už třískalo do strun "Proč ne". Diváci byli super a z aparátu teklo slušných pár kilowatů. Večer ještě uzavírala skupina "Druhý břeh" a končilo se až ráno.


16.7.2003

Potlach na Lhotce

Každoroční slavnost na Lhotce, která začíná fotbalovými zápasy a končí tradičně večerní pařbou. Letos se nám poštěstilo a tak jsme měli příležitost zahrát si na této akci. Krásný letní večer, fotbalové hřiště plné diváků, stánky s občerstvením a tuto pohodu podtrhující zvuk housliček a kytar jedné Berounské country skupiny. Asi kolem 21.00 hodiny jsme přišli na řadu my. Na jeviště nás uvedl nějaký místní fanoušek, který řádně posilněn alkoholem, skandoval a doprovázel nás v prvních skladbách. Hráli jsme slabé dvě hodiny za celkem slušně divácky nařezaného parketu. Další skupina, která nastupovala hned po nás se zvučným jménem "Dakl" pokračovala v bigbeatovém nářezu a rozjetému obecenstvu z nálady nic neslevila.